Detail produktu

Zlatý věk svobodného zednářství v ČecháchSvobodné zednářství hrálo ve druhé polovině 18. století významnou roli v celé Evropě od Portugalska po Rusko. Členové zednářských lóží měli významný podíl na společenských reformách prováděných osvícenými panovníky. Tato blízkost zednářů panovnických dvorům svědčí o tom, že zednářství bylo legální strukturou. Široká veřejnost o existenci lóží věděla, ale protože se jednalo o strukturu uzavřenou, vznikalo mnoho často fantastických dohadů o povaze tohoto řádu. Skutečnost, že…

Zlatý věk svobodného zednářství v ČecháchSvobodné zednářství hrálo ve druhé polovině 18. století významnou roli v celé Evropě od Portugalska po Rusko. Členové zednářských lóží měli významný podíl na společenských reformách prováděných osvícenými panovníky. Tato blízkost zednářů panovnických dvorům svědčí o tom, že zednářství bylo legální strukturou. Široká veřejnost o existenci lóží věděla, ale protože se jednalo o strukturu uzavřenou, vznikalo mnoho často fantastických dohadů o povaze tohoto řádu. Skutečnost, že setkávání členů lóže má charakter poměrně složitého a náročného rituálu, ostatně znemožňuje plné pochopení toho fenoménu dodnes. Pražští zednáři založili a vedli čtvrtý největší ústav pro hluchoněmé v Evropě, stáli u zrodu dnešní Akademie věd i Národního muzea. Současně ale shromažďovali knihy o alchymii a magii, ba možná i v těchto oborech praktikovali. Početnou část členstva lóží tvořili příslušníci aristokracie, a proto se většina památek na zednářskou činnost nachází na českých, moravských a slezských zámcích a v jejich knihovnách.