Detail produktu

Revolver Revue 111Básně bosenského spisovatele Adina Ljuci, který od počátku devadesátých let žije v Čechách, přeložil Petr Hruška. Letos je to pět let, co zemřel Filip Topol, publikujeme jeho povídku Co se vrací…, která původně vyšla v samizdatovém časopise Vokno v roce 1985. Próza Lucie Holé se jmenuje Cestopis. Viktor Šlajchrt ve svém prozaickém textu Kosti pod Kostelíkem refl ektuje zkušenost z pobytu v rehabilitačním ústavu. V letní Revolver Revue najde čtenář i pokračování příběhu parašutisty Karla Čurdy…

Revolver Revue 111Básně bosenského spisovatele Adina Ljuci, který od počátku devadesátých let žije v Čechách, přeložil Petr Hruška. Letos je to pět let, co zemřel Filip Topol, publikujeme jeho povídku Co se vrací…, která původně vyšla v samizdatovém časopise Vokno v roce 1985. Próza Lucie Holé se jmenuje Cestopis. Viktor Šlajchrt ve svém prozaickém textu Kosti pod Kostelíkem refl ektuje zkušenost z pobytu v rehabilitačním ústavu. V letní Revolver Revue najde čtenář i pokračování příběhu parašutisty Karla Čurdy, jak ho napsal Miloš Doležal. Velký blok je věnován mysliteli a disidentovi, klinickému psychologovi, překladateli, editorovi a publicistovi Jiřímu Němcovi. Robert Krumphanzl tak zahajuje volný cyklus, v němž bude představovat vybrané materiály související s působností této významné, ale dosud šířeji nedoceněné a v mnohém neznámé osobnosti české kultury. První část se týká Němcova zájmu o Borise Pasternaka. Obsahuje dosud nepublikované texty, které měly vyjít v polovině šedesátých let v časopisu Tvář - kromě Němcova úvodu ukázku z Doktora Živaga v překladu Emanuela Frynty a úryvky z Pasternakových dopisů Jacquelině de Proyart v překladu Ludmily Freiové -, dále Krumphanzlovu studii o Doktoru Živagovi v Československu 1956-1971 a nakonec úryvek z dosud nevydané eseje historika Jana Tesaře dotýkající se nejen proslulého Pasternakova románu, ale především otázek paměti. Ty patří i k ústředním tématům a motivacím celého bloku, resp. cyklu, jak píše Robert Krumphanzl ve svém úvodním textu: "O tom, co z dávné či bližší minulosti bude zapomenuto, se rozhoduje vždycky v přítomnosti, a svůj podíl na tomto zapomenutí nesou vždy současníci. Zapomínání je ovšemže nevyhnutelné, otázkou však zůstává, co si zapomenutí ,zaslouží‘. V tomto smyslu pak nikdo ze současníků není pouhým ,přenašečem zavazadel‘ do budoucnosti či jen ,nosičem vody‘ zavlažujícím současnost, ale spolutvůrcem - jak minulosti, tak přítomnosti a budoucnosti." S významným americkým představitelem tzv. outsider art Georgem Widenerem se podařilo uskutečnit rozhovor Tereze Lochmannové. Publikujeme i ukázky z Widenerových prací. Druhé velké interview čísla pořídil Miloš Doležal - hovořil s grafikem Lubošem Drtinou. Fotografie Jana Záveského provázejí autorské komentáře a rozhovor Ondřeje Přibyla. Petr Babák pokračuje ve svém seriálu a představuje knihu Best of Internet. V rubrice Ateliéry je přiblíženo pracoviště Juliany Jirousové. V dalším dílu cyklu Sedm komentuje básník Petr Hruška sedm výtvarných děl, která si vybral. Jan Petránek připravil druhou část řady příspěvků o proměnách uměleckého řemesla v současné hinduistické společnosti - tentokrát se věnuje indickému hrnčíři. V kritickém Couleuru píše Marek Vajchr o Stachově opusu o Franzi Kafkovi, Viktor Šlajchrt o českém výboru z díla Dmitrije Prigova, Barbora Čiháková o zatím poslední knize Miloše Doležala, Petr Jindra o práci Paula Crowthera The Phenomenology of Modern Art, Tereza Marečková o Fričově inscenaci Fausta v Národním divadle, Terezie Pokorná o Élektře v režii Hany Burešové, Lucie Malá o loňském ročníku časopisu A2 a Adam Drda o Ondráčkovi, Babišovi a "starých strukturách". Autorem další Jedné věty je Jaromír Zelenka.