Produkt mají v nabídce:
Cesta na konec noci - Louis Ferdinand Céline
Cesta na konec noci - Louis Ferdinand CélineRomán z roku 1932 je prvotinou francouzského spisovatele LouiseFerdinanda Célina. Okamžitě byl překládán ve světě. Český překladJaroslava Zaorálka (spolu s ním Richarda Weinera a JindřichaHořejšího) z roku 1933 byl vůbec první vydaný převod románu docizího jazyka a stal se inspirací a literární senzací českéliteratury. Když Jaroslav Zaorálek v roce 1933 Célinův románpřekládal, byl jím uhranut jako knihou neznámého spisovatele, kteráho nadchla, a takto k překladu…
Cesta na konec noci - Louis Ferdinand CélineRomán z roku 1932 je prvotinou francouzského spisovatele LouiseFerdinanda Célina. Okamžitě byl překládán ve světě. Český překladJaroslava Zaorálka (spolu s ním Richarda Weinera a JindřichaHořejšího) z roku 1933 byl vůbec první vydaný převod románu docizího jazyka a stal se inspirací a literární senzací českéliteratury. Když Jaroslav Zaorálek v roce 1933 Célinův románpřekládal, byl jím uhranut jako knihou neznámého spisovatele, kteráho nadchla, a takto k překladu přistupoval: inspirován předlohou jirozvíjel a umocňoval její bezprostřední expresivnost. A s tím vším,díky té inspiraci a své obraznosti, vytvořil (včetně názvu Cesta dohlubin noci) jedinečnou českou knihu, která je a zůstanehistorickou kometou naší literární paměti. Nový český překladvznikal s odstupem 86 let od prvního vydání knihy a se znalostítoho, jak se Célinovo dílo dále vyvíjelo a co je pro ně příznačné.S tímto vědomím souvislostí převádí Anna Kareninová do češtiny tutonejlidštější ze Célinových knih jako první úchvatný román, který vsobě už ale ty další zahrnuje. V tomto smyslu najdeme v novémpřekladu Cesty postupy pro příští Célinovo dílo typické ajedinečné. Jedním z nich je kázeň. A ta dovedla překladatelku i kjinému českému názvu: Cesta na konec noci. Ten odpovídáfrancouzskému originálu tak, jak na něm Louis Ferdinand Céline vkorespondenci trval: po takové cestě doslova „na konec noci“ sám vknize jde. Tehdejší převratnost Célinovy prózy tkvěla v hudbějazyka, který vytvořil, v kompozici motivů a melodií vybranéhovyjadřování, řeči městské periferie (nikoli venkova) a samozřejměmluvy rozhněvaného intelektuála. Od Cesty na konec noci budou mítdalší Célinovy romány stále rozvolněnější stavbu a knihu od knihybudou čím dál víc připomínat sled nedořečených vět, emocijednotlivých podobenství a epizod životaběhu, a ne „řádně“ vedenýpříběh. O to mistrnější bude jejich styl, ta jeho hudba, „mamusique“, jak říkal, v níž používá možností jazyka jako moderníhudební skladatel možností nástrojů. Cesta na konec noci stojí nazačátku: je to onen převratný a „nesmírný demoliční podnik“ (podleRicharda Weinera), který otevřel nové cesty pro dílo svého autora ipro světové písemnictví.