Detail produktu

Základy islámu a jejich výklad - Imám al-Barbahárí Tato kniha je tvořena ze dvou částí, a to spisu imáma ibn Hanbala Základy sunny (základy tradice islámského proroka Mohameda) a spisu imáma Barbahárího Vysvětlení sunny (vysvětlení tradice islámského proroka Mohameda). Tímto překladem zpřístupňujeme spisy, které jsou základními teologickými spisy dnešního náboženského fundamentalismu sunnitských muslimů salafistické orientace, kteří jsou dnešní největší hrozbou v Evropě a z jejichž řad vzešla i teroristická…

Základy islámu a jejich výklad - Imám al-Barbahárí Tato kniha je tvořena ze dvou částí, a to spisu imáma ibn Hanbala Základy sunny (základy tradice islámského proroka Mohameda) a spisu imáma Barbahárího Vysvětlení sunny (vysvětlení tradice islámského proroka Mohameda). Tímto překladem zpřístupňujeme spisy, které jsou základními teologickými spisy dnešního náboženského fundamentalismu sunnitských muslimů salafistické orientace, kteří jsou dnešní největší hrozbou v Evropě a z jejichž řad vzešla i teroristická organizace Islámský stát. Tato kniha ukazuje dogmatické pohledy nejkonzervativnější interpretace islámu v podání hanbalovského mazhabu (tj. směru), a je tedy možné ji v jistém smyslu považovat za extrémní, krajní interpretaci islámu, která je v mnoha ohledech v rozporu například s interpretací islámu dle hanafijského mazhabu. T ato kniha není knihou nemuslimů o islámu, ale je knihou ukazující jeden z muslimských směrů výkladu islámu. Autoři těchto dvou přeložených dogmatických spisů vystavěli islámskou víru, islámské právo a islámskou dogmatiku na základním pohledu, že islám a muslimové mají vládnout a ostatní mají povinnost se jim podřídit, a tato svá dogmata v zde předložených textech ospravedlňují a připisují samotnému islámskému prorokovi Mohamedovi. Kniha je vhodným základním textem pro každého zájemce o poznání složitosti problematiky nejen islámské duchovní, ale i společenské a politické diskuze a argumentace. Jedná se o vůbec první překlad a vydání těchto základních spisů islámské ortodoxie v českém jazyce. O autorech: Imám ibn Hanbal Abú Abdillah A?mad ibn Mu?ammad ibn ?anbal Aš-Šajbání (znám pod zkrácenou přezdívkou imám ibn Hanbal) se narodil roku 780 n. l. a zemřel roku 850 n. l. (v muslimském kalendáři to odpovídá přibližně rokům 164 až 241 po hidžře). Imám ibn Hanbal se narodil v iráckém Bagdádu v rodině vojenského velitele sloužícího v armádě Abbásovského chalifátu. Vystudoval islámské právní vědy u islámského soudce a teologa Abú Jusufa, který sám byl žákem Abú Hanify, jednoho z nejuznávanějších muslimských teologů a zakladatelů hanafijského směru výkladu islámu. Poté imám ibn Hanbal cestoval po muslimském světě a shromažďoval výroky přisuzované zakladateli islámu Mohamedovi. Po svém návratu do Bagdádu se dostal do sporu s abbásovským chalífou al-Mamunem a jeho nástupci. Chalífa al-Mamun v roce 833 n. l. zavedl inkvizici (arabsky mihna – utrpení), jež měla vnutit všem muslimům názor, že Korán je stvořený lidskýma rukama. Tento názor zastávali muslimští racionalisté zvaní mutazilci. Tato inkvizice trvala zhruba 15 roků za vlády al-Mamuna a jeho nástupců al-Mutasima, al-Wathiqa a asi po dva roky vlády al-Mutawakkila, který ovšem poté změnil svůj názor a obrátil se proti názoru mutazilců na stvoření Koránu lidskou rukou. Al-Mutawakkil přijal zcela opačný názor imáma Ibn Hanbala a začal ho prosazovat. Inkvizice tak byla ukončena, a naopak začali být pronásledováni ti muslimové, kteří nezastávali názor o Koránu jako doslovné řeči Alláha, jenž se stal dogmatem všech směrů ortodoxního islámu. Názory imáma Ibn Hanbala se tak staly základem i pro nejortodoxnější výklady islámu a odvolávají se na ně nejméně tolerantní směry islámské ortodoxie a různé konzervativní skupiny, například salafisté, známí u nás pod lidovým označením wahabisté. Imám al-Barbahárí Abú al-Hasan bin Alí bin Chalaf al-Barbahárí je dnes jedním z populárních středověkých muslimských teologů mezi konzervativně smýšlejícími muslimy, hlavně salafisty. Ve své době patřil mezi hlavní oponenty mutazilského směru výkladu islámu a byl i jedním z předních ideových kritiků šíitského směru islámu. Kdy se narodil, není přesně známo, ale ví se, že zemřel roku 941 po Kristu. Patřil mezi ideové iniciátory pogromu na muslimy nevyznávající ortodoxní islám v 10. století po Kristu v oblasti iráckého města Bagdád. Někteří evropští orientalisté ho označují za fanatika a demagoga, například britský historik Michael Cook, a všeobecně je považován za představitele extrémního proudu duchovních v již tak extrémním výkladu islámu podle mazhabu Ibn Hanbala. Sám al-Barbahárí byl žákem imáma Ibn Hanbala.