Detail produktu

Averzivní demokracie - Aletta J. NorvalKniha současné přední politické teoretičky Aletty Norval Aversive Democracy představuje výjimečný počin na poli současné demokratické teorie. Současná demokratická teorie se zdá být rozštěpena na dva vzájemně nevraživé směry, na deliberativní (Habermas, Rawls a jejich následovníci) a radikální demokraty (Mouffe, Connolly atd.). Kniha Aversive Democracy se však vymyká běžnému způsobu, jakým probíhá diskuse mezi oběma těmito směry (tj. jednostranná kritika radikálních demokratů…

Averzivní demokracie - Aletta J. NorvalKniha současné přední politické teoretičky Aletty Norval Aversive Democracy představuje výjimečný počin na poli současné demokratické teorie. Současná demokratická teorie se zdá být rozštěpena na dva vzájemně nevraživé směry, na deliberativní (Habermas, Rawls a jejich následovníci) a radikální demokraty (Mouffe, Connolly atd.). Kniha Aversive Democracy se však vymyká běžnému způsobu, jakým probíhá diskuse mezi oběma těmito směry (tj. jednostranná kritika radikálních demokratů ze strany demokratů deliberativních a radikálně-demokratická kritika deliberace). Její výjimečnost spočívá především v tom, že je prvním vážně míněným pokusem o přemostění mezi těmito dvěma dominantními přístupy, který zároveň nezastírá rozdíly. Norval tak analyzuje klíčové pojmy obou debat především otázky povahy demokratické komunikace a povahy demokratické subjektivity. V tomto rozboru pak přichází ke slovu především post-wittgensteinovská filozofie jazyka (Stanley Cavell). Čtenář této knihy získá komplexní přehled jedné z klíčových debat současné politické teorie, který v českém jazyce až bolestivě chybí. Norval zároveň vypracovává svébytnou filozofickou pozici. A v neposlední řadě je kniha obzvláště zajímavá pro českého čtenáře pro to, že je vztažena ke kontextu jihoafrického vyrovnání se s apartheidem. Norval, která je sama jihoafrického původu, prověřuje nároky demokratické komunikace a demokratické subjektivity na práci Thruth and Reconciliation Commission, jejímž cílem bylo vyrovnání se s minulostí apartheidu. Tato diskuse může vzbudit u českého čtenáře oprávněné otázky, zda české vyrovnávání se s komunistickou minulostí v podobě pseudovědeckých institucí není promarněnou příležitostí, a zároveň může být inspirací pro stále naléhavější problém vyloučení romských hlasu z veřejné debaty.