Detail produktu

Útok na Pearl Harbor - Americké letadlové lodě a bitva o atol Wake 1. část - Miroslav ŠnajdrVálka proti Japonsku začala pro Spojené státy skutečným šokem. Tento otřes se zrodil v Pearl Harboru. „TichomořskýGibraltar“ se stal nedělního rána 7. prosince 1941 cílem brilantně naplánovaného a mimořádně profesionálněrealizovaného úderu japonského palubního letectva, startujícího z šesti nosičů, které tvořily součást uskupení Kidó Butai(Mobilní svaz) viceadmirála Naguma. Letadlové lodě Dai-ichi Kókú Kantai (1. vzdušného…

Útok na Pearl Harbor - Americké letadlové lodě a bitva o atol Wake 1. část - Miroslav ŠnajdrVálka proti Japonsku začala pro Spojené státy skutečným šokem. Tento otřes se zrodil v Pearl Harboru. „TichomořskýGibraltar“ se stal nedělního rána 7. prosince 1941 cílem brilantně naplánovaného a mimořádně profesionálněrealizovaného úderu japonského palubního letectva, startujícího z šesti nosičů, které tvořily součást uskupení Kidó Butai(Mobilní svaz) viceadmirála Naguma. Letadlové lodě Dai-ichi Kókú Kantai (1. vzdušného loďstva) Akagi, Kaga, Sóryú,Hiryú, Shokaku a Zuikaku i výkony císařských letců tak navždy vstoupily do historie.Sedmého prosince pro USA začala válka s dravou, kulturně zcela odlišnou asijskou mocností. Mýtus o nevyprovokovanémúderu na americké území, provedený navíc pod pláštíkem mírových jednání, se na dlouhá léta prosadil ve vnímáníudálostí a odrazil se v označení 7. prosince Dnem hanby (Day of Infamy). Úderu na Pearl Harbor je zasvěcenomimořádné množství knih a statí, rozebírajících tuto událost zásadní důležitosti (a to nejen pro průběh II. světové války) zevšech možných úhlů. Řada z nich je věnováno rovněž akcím triumfujícího císařského palubního letectva. Naopak operaceamerických letadlových lodí, zejména relativně blízko Havaje se onoho osudového rána plavící USS Enterprise, jsou častopomíjeny.Přitom reakce amerických admirálů, důstojníků i příslušníků mužstva, nacházejících se 7. prosince v Pacifikuna lodích mimo přístav či v kabinách palubních letounů, jsou mimořádně zajímavé. Šok, překvapení, hněv, odvahapřijímat rázná rozhodnutí i schopnost plnit mimořádně náročné úkoly – a na druhé straně váhání, zmatky, určitánekompetentnost, zásadní pochybení, která jen díky šťastné shodě okolností nepřinesla další katastrofy a ještě nezvýšila itak neúnosně rozsáhlý soupis amerických ztrát. V těchto hodinách se rodil slogan, provázející poté boje v Tichomoří až dokonečné porážky Japonska: „Nezapomeň na Pearl Harbor!“ Letadlové lodě náležící do svazku US Pacific Fleetpokračovaly v akcích i ve dnech bezprostředně po 7. prosinci. Do Pearl Harboru se z nich vracely jen na nejnutnější dobunezbytnou k doplnění pohonných hmot a materiálu. Enterprise, Lexington a Saratoga křižovaly Tichým oceánem a jejichpalubní letadla marně pátrala po protivníkovi. Šlo převážně o chaotické a špatně vedené operace bez většího efektu nanepřítele. Z jeho válečných plavidel totiž v té době v okolí Havajských ostrovů zůstávaly po ústupu Kidó Butaiviceadmirála Naguma již pouze ponorky. Potopení jedné z nich, I-70, Dauntlessy z USS Enterprise se stalo prvnímreálným úspěchem palubního letectva US Navy v pacifické válce.Jednalo se o mimořádně problematické období, v jehožprůběhu si podle některých autorů americké námořnictvo sáhlo na samé dno. A nešlo pouze o neschopnost náležité reakce7. prosince, ale zejména o nešťastnou plavbu na pomoc statečným obráncům atolu Wake, která pro Pacific Fleet skončilaúplným debaklem. Právě příběh vojáků a pilotů americké námořní pěchoty bránící tuto ztracenou vartu v odlehlé částiTichého oceánu se pozoruhodným způsobem proplétá s aktivitami letadlových lodí US Pacific Fleet. Na straně jednévytrvalost a houževnatost, maximální nasazení ústící v odražení japonského pokusu o vylodění 11. prosince a poslézehrdinský boj s drtivou přesilou při druhé, tentokrát již úspěšné invazi. Na druhé straně v případě US Navy (a to včetněletadlových lodí a palubního letectva) honičky za stíny, časté změny rozkazů, opakované plané poplachy a chaotickésituace včetně palby do vlastních řad. A především váhavost, vedoucí v polovičatě realizovanou plavbu záchranné výpravyk Wake a její ústup bez střetnutí s nepřítelem. Nebyl však všem dnům konec. Letectvo US Navy se vzpamatovalomimořádně rychle a potvrdilo jednu důležitou skutečnost: Na spojenecké straně přece jen od samého začátku měření silv Pacifiku a jihovýchodní Asii existovala moc, která svou výzbrojí, profesionalitou, úrovní výcviku a morálkounezaostávala za opakovaně vítězícími císařskými válečníky: letadlové lodě US Navy a z jejich palub operující leteckéskupiny. Rozpačité úvodní plavby US Navy vyústily během února a března 1942 v sérii ofenzivních úderů letadlových lodípodniknutých proti periferním základnám Japonského císařství, které vrátily Američanům sebevědomí.