Detail produktu

Sešit pro umění 39/2025, teorii a příbuzné zónyČlánky v 39. čísle Sešitu vznikly ze série seminářů Linking (Art) Worlds: American Art and Eastern Europe from the Cold War to the Present, financovaných Getty Foundation, které se v letech 2022 až 2024 konaly na různých místech středovýchodní Evropy a Spojených států amerických. Autorstvo v nich usiluje o překonání stále převažujícího přístupu ke studiu studenoválečné kulturní diplomacie, typického binaritou a zdůrazňováním rozdílů spíše než hledáním společných rysů…

Sešit pro umění 39/2025, teorii a příbuzné zónyČlánky v 39. čísle Sešitu vznikly ze série seminářů Linking (Art) Worlds: American Art and Eastern Europe from the Cold War to the Present, financovaných Getty Foundation, které se v letech 2022 až 2024 konaly na různých místech středovýchodní Evropy a Spojených států amerických. Autorstvo v nich usiluje o překonání stále převažujícího přístupu ke studiu studenoválečné kulturní diplomacie, typického binaritou a zdůrazňováním rozdílů spíše než hledáním společných rysů a konvergencí. Stefana Djokic se zabývá první výstavou moderního jugoslávského umění v USA, která se konala v letech 1959-1962. Titův režim se jejím prostřednictvím snažil komunikovat obraz Jugoslávie jako země, která oproti jiným socialistickým státům šla vlastní cestou, projevující se opuštěním socialistického realismu a otevřením se modernismu. Magdalena Anna Nowak zkoumá recepci čtyř výstav amerického umění, které se v 70. letech 20. století konaly ve Varšavě; ukazuje, že polská kritika si při jejich hodnocení zachovala jistou míru nezávislosti jak na kulturní politice USA, tak na domácím režimu. Do Československa let 1958-1968 zavádí čtenářstvo Fedora Parkmann, aby na příkladu knižní série Umělecká fotografie dokázala, že přístup k fotografii ve státně socialistickém režimu sdílel se Západem důraz na kulturní docenění média, jeho dokumentárnost a humanismus. Článek Ilky Rambausek se symbolicky pohybuje na obou stranách Berlínské zdi a zkoumá, jakou roli sehrála recepce Pop artu v německo-německé kulturní výměně. V poslední z recenzovaných studií se Jan Elantkowski věnuje americkému umělci lotyšsko-židovského původu Borisovi Luriemu a jeho provokativním kolážím, v nichž konfrontoval americký konzumerismus s vytěsňovanou pamětí Holocaustu. Číslo přináší také dvě recenze. V první se Beáta Hock zamýšlí nad výstavou Modern Times. The American Dream and the Avant-Gardes of the 1920, konanou roku 2025 v Drážďanech, v druhé píše Zsuzsa László o knize Plural and Multiple Geographies of Modern and Contemporary Art in East-Central Europe (Routledge 2024) editorek Cateriny Preda a Magdaleny Radomske.