Detail produktu

Literární archiv 57/2025 - PEN klub a jeho autoři - KolektivSborník Literární archiv č. 57 obrací pozornost k činnosti Českého centra Mezinárodního PEN klubu také vzhledem k nedávno uplynulému 100. výročí jeho založení. Předkládaná publikace sleduje osudy jedné z nejdůležitějších institucí (nejen) domácího literárního života od jejích počátků až do současnosti. Na rozdíl od dosavadních knižních prací, které se v českém prostředí historii PEN klubu věnují, zde autoři příspěvků pojednávají problematiku nikoli…

Literární archiv 57/2025 - PEN klub a jeho autoři - KolektivSborník Literární archiv č. 57 obrací pozornost k činnosti Českého centra Mezinárodního PEN klubu také vzhledem k nedávno uplynulému 100. výročí jeho založení. Předkládaná publikace sleduje osudy jedné z nejdůležitějších institucí (nejen) domácího literárního života od jejích počátků až do současnosti. Na rozdíl od dosavadních knižních prací, které se v českém prostředí historii PEN klubu věnují, zde autoři příspěvků pojednávají problematiku nikoli přehledově, ale obracejí se k méně exponovaným tématům či kontextům. Číslo se snaží doplnit stávající stav poznání spíše o dílčí postřehy, vhledy do zákulisí či připomenutí osobností, jež dosud nebyly předmětem odborného zájmu. Číslo otevírá příspěvek věnující se osobnosti Jiřiny Tůmové, první sekretářky československého PEN klubu a významné kulturní diplomatky. Následující příspěvek materiálově čerpá z prvorepublikové publicistické činnosti Otakara Vočadla a zaměřuje se na jeho kulturní orientaci - je zde pojednána nejen Vočadlova zásadní vazba k anglickému prostředí, ale také postoje vůči Německu a Maďarsku. Do úvodního bloku příspěvků jsou zařazeny rovněž dvě tematické edice. Představujeme zde jednak drobný soubor dosud nepublikované korespondence mezi Karlem Čapkem a anglickým PEN klubem, který se zachoval v pozůstalosti Josefa Palivce, jednak výběr z korespondenční výměny (1956-1974) mezi Bohuslavou Bradbrookovou a již zmíněným Otakarem Vočadlem, spojených mimo jiné zájmem o Karla Čapka. Další ze zastoupených studií se věnuje mezinárodnímu angažmá československých spisovatelů v rámci PEN klubu, přičemž akcentuje klíčový rok 1938. Novější historii spolku pojednává příspěvek o Jiřím Grušovi, který mezi lety 2004-2009 zastával funkci prezidenta Mezinárodního PEN klubu. Tematický blok sborníku je uzavřen reflexí klubové činnosti ve Zpravodaji a Zprávách Společnosti bratří Čapků. Na hlavní blok tematických studií a edic navazuje několik vzpomínkově laděných příspěvků členů českého PEN klubu spolu s informacemi o akvizici a skladbě archivu PEN klubu uloženého ve sbírkách LA PNP. Číslo doplňuje studie zaměřená na překladatelskou činnost Oldřicha Nouzy, téměř výlučně spjatou s ukrajinskou poezií, a edice redakční korespondence (1940-1945) mezi Janem Čepem a Bohumilem Novákem. Oba příspěvky vycházejí z příslušných fondů LA PNP. Zprávy Literárního archivu informují o přírůstcích v roce 2024 a o osobních fondech Viléma Hejla, Popelky Biliánové (vl. jm. Marie Biliánové) a Julia Firta.