Detail produktu

Publikace Počítání soba Boba - 2. díl obsahuje: 1) náměty pro rozvoj matematických schopností pro děti ve věku od 4 do 6 let, pomocí kterých se rozvíjí: používání výrazů, jež vedou k porovnávání, srovnávání, vytvoření matematických představ a pojmů myšlení, logické uvažování prostorové vnímání 2) metodiku rozvoje matematických schopností pro rodiče a učitele, která upozorňuje na úskalí při nácviku předčíselných a později číselných představ shrnuje zásady, jež by se měly dodržovat při práci. Dostáváte do rukou…

Publikace Počítání soba Boba - 2. díl obsahuje: 1) náměty pro rozvoj matematických schopností pro děti ve věku od 4 do 6 let, pomocí kterých se rozvíjí: používání výrazů, jež vedou k porovnávání, srovnávání, vytvoření matematických představ a pojmů myšlení, logické uvažování prostorové vnímání 2) metodiku rozvoje matematických schopností pro rodiče a učitele, která upozorňuje na úskalí při nácviku předčíselných a později číselných představ shrnuje zásady, jež by se měly dodržovat při práci. Dostáváte do rukou knížku, která je pokračováním prvního dílu o sobu jménem Bob, pomocí jehož příběhů mohou děti již v předškolním věku vstřebávat základní mentální předpoklady matematického myšlení. V publikaci se opakují a prohlubují pojmy z dílu prvního, které vyjadřují množství, velikost, orientaci v prostoru a pořadí. Spontánní znalost těchto pojmů je důležitým předpokladem pro orientaci v číselné řadě a především pro schopnost abstrahovat číslo jako hodnotu. To znamená, že si dítě uvědomí vlastnost čísla, jeho pořadí a jeho obsah. Číslem totiž můžeme vyjádřit množství, například když chceme koupit 3 kg jablek, číslem můžeme předměty, jevy i osoby pojmenovat. Říkáme například, že hráč má číslo čtyři, nebo sedadlo v divadle má číslo 38, přičemž tato jména napomáhají rozlišení od ostatních hráčů či sedadel. Číslem můžeme vyjádřit pořadí, když si koupíme lístek do divadla do páté řady, nebo počítáme, že jsme ve frontě na pokladnu šestí. Spontánní znalost pojmů znamená, že je používáme bezděčně, že jsou součástí našeho vyjadřování a především jsme zvnitřnili jejich přesný a adekvátní obsah. Dostáváme se tak k přehlížené funkci jazyka, jazyka jako nástroje myšlení. Převažuje přesvědčení, že jazyk je především nástrojem pro komunikaci, jeho funkcí je, že si lidé sdělují své myšlenky, názory, příkazy a přání. Jak často však mezi lidmi dochází k nedorozumění. Nejčastěji proto, že mluví nepřesně, nedokončí celou větu, používají nepřiměřené výrazy. I to je jedním z důvodů, proč je tak důležité se zamýšlet nad jednotlivými pojmy a uvědomovat si jejich obsah v co nejširším smyslu slova. Pro přesnost myšlení je rozvoj obsahu každého pojmu nejzásadnějším předpokladem. Proto autorka publikace v každém úkolu nabádá rodiče nebo učitele k tomu, aby nacvičovali v různých souvislostech jednotlivé pojmy. Doporučovala bych, aby ti, kdo s dítětem pracují, pojmy stále opakovali a vybízeli i dítě k tomu, aby neplnilo pouze úkol, ale slovně popisovalo, co právě dělá a odpovídalo na dotazy celou větou. Všichni jsme byli ve škole vybízeni k takovým odpovědím, ale málo kdy jsme si uvědomovali význam obdobné výzvy. Ve skutečnosti jde o to, že teprve celá věta vyjadřuje myšlenku. Přesnost myšlení pak můžeme měřit přesností vyjadřování. Záměrem publikace je i rozvíjet u dětí schopnost pohybovat se v oboru do pěti. Nemusí dosud znát čísla. Pracuje se pouze s množstvím prvků, které číslo obsahuje. Jde opět o to, aby byly u dítěte rozvinuty předpoklady pro matematické operace, které bude provádět v budoucnosti. Přeji knížce, aby získala zájem a porozumění pro daný způsob práce u mnoha rodičů a vychovatelů. Doc. PhDr. Věra Pokorná přednáší na Univerzitě Karlově, Pedagogické fakultě v Praze, členka International Association of Instrumental Enrichment Trainers