Produkt mají v nabídce:
Všichni žijem v blázinci
„Všichni žijem’ v blázinci,“ tvrdí renomovaný psychiatr a psychoterapeut Radkin Honzák, muž vzdělaný a také vtipný, který už padesát let naslouchá lidským strastem. V rozhovorech s novinářkou Renatou Červenkovou se zamýšlí nad způsobem života, který dnes vedeme, i nad stavem společnosti, v níž duchovní rozvoj výrazně pokulhává za technickým. Co nám to přinese? Opravdu nám psychofarmaka pomohou k pocitu štěstí? Nejsou některé nové choroby spíš zlozvyky? Proč se mlčí o odvrácené straně papírových plen? Je…
„Všichni žijem’ v blázinci,“ tvrdí renomovaný psychiatr a psychoterapeut Radkin Honzák, muž vzdělaný a také vtipný, který už padesát let naslouchá lidským strastem. V rozhovorech s novinářkou Renatou Červenkovou se zamýšlí nad způsobem života, který dnes vedeme, i nad stavem společnosti, v níž duchovní rozvoj výrazně pokulhává za technickým. Co nám to přinese? Opravdu nám psychofarmaka pomohou k pocitu štěstí? Nejsou některé nové choroby spíš zlozvyky? Proč se mlčí o odvrácené straně papírových plen? Je psychoterapie léčba, nebo ztracený čas? Je pravda, že u vesla jsou teď psychopati? Proč umíráme v nemocnicích – tedy tam, kde nechceme? Témata jednotlivých rozhovorů tedy nejsou příliš povzbudivá, Radkin Honzák se jich ale ujímá s nadhledem a s lehkou ironií a vtipně komentuje fenomeny dnešní doby, které se, jak říká, „příčí Matce přírodě a psychiatrům zajišťují dostatek pacientů i do budoucna“. Radkin Honzák (* 1939), po promoci na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze 1962 působil jako sekundární lékař v psychiatrické léčebně Kosmonosy, od roku 1966 jako psychiatr – konzultant nejprve v Ústavu pro výzkum výživy (gastroenterologická problematika, výzkum spánku, výzkum stresu), po sloučení výzkumných ústavů v IKEM (pacienti s nezvratným selháním ledvin, transplantační program). V současnosti asistent Ústavu všeobecného lékařství 1. Lékařské fakulty UK, ambulantní psychiatr IKEM, sekundární lékař PL Bohnice a ambulantní psychiatr REMEDIS „s jednoznačným příklonem k psychosomatickému myšlení, tedy bio-psycho-socio-spirituální koncepci.“
