Ztracená duše
Kdyby na nás někdo dokázal pohlédnout z výšky, spatřil by svět plný zchvácených, unavených lidí a jejich ztracených duší. Byl jednou jeden člověk a ten pracoval tak usilovně a rychle, až utekl své vlastní duši. Žilo se mu bez ní celkem dobře — spal, jedl, pracoval, řídil auto, a dokonce hrál tenis. Jen občas ho přepadl zvláštní pocit, že se svět kolem něj jaksi zploštil, jako by se on sám pohyboval jen po stránce v sešitě do matematiky, po papíře pokrytém hustou mřížkou malých čtverečků… První kniha nositelky…
Kdyby na nás někdo dokázal pohlédnout z výšky, spatřil by svět plný zchvácených, unavených lidí a jejich ztracených duší. Byl jednou jeden člověk a ten pracoval tak usilovně a rychle, až utekl své vlastní duši. Žilo se mu bez ní celkem dobře — spal, jedl, pracoval, řídil auto, a dokonce hrál tenis. Jen občas ho přepadl zvláštní pocit, že se svět kolem něj jaksi zploštil, jako by se on sám pohyboval jen po stránce v sešitě do matematiky, po papíře pokrytém hustou mřížkou malých čtverečků… První kniha nositelky Nobelovy ceny Olgy Tokarczukové vyprávěná nejen slovy, ale především obrazem. Dojemnému příběhu o trpělivosti, vnímavosti a návratu k sobě samému vdechla duši výtvarnice Joanna Concejová. Její něžné, melancholické ilustrace dávají čtenáři ohromný prostor, aby se zastavil a navázal rozhovor s vlastním nitrem.
