Detail produktu

V listopadu 1951 bylo v Národní galerii založeno oddělení orientálního umění, jehož přednostou se krátce nato stal indolog Lubor Hájek. V průběhu následujících desetiletí se v jeho sbírkách podařilo shromáždit přes deset tisíc předmětů asijského umění a představit je na desítkách krátkodobých výstav. S nebývalým zaujetím připravená publikace Sto let jednoho stromu je věnována Luboru Hájkovi k nedožitým stým narozeninám. Podrobně popisuje okolnosti vzniku sbírek asijského umění před druhou světovou válkou a…

V listopadu 1951 bylo v Národní galerii založeno oddělení orientálního umění, jehož přednostou se krátce nato stal indolog Lubor Hájek. V průběhu následujících desetiletí se v jeho sbírkách podařilo shromáždit přes deset tisíc předmětů asijského umění a představit je na desítkách krátkodobých výstav. S nebývalým zaujetím připravená publikace Sto let jednoho stromu je věnována Luboru Hájkovi k nedožitým stým narozeninám. Podrobně popisuje okolnosti vzniku sbírek asijského umění před druhou světovou válkou a přibližuje okamžiky založení orientálního oddělení Národní galerie počátkem padesátých let. Ukazuje, z jakých zdrojů sbírky orientálního oddělení čerpaly, a představuje osobnosti, které se na jeho zrodu podílely. Vypráví pohnutý příběh dvou dlouhodobých expozic čínského umění v zámku Troja a v Benešově nad Ploučnicí a téměř detektivním způsobem pomocí dobových dokumentů mapuje okolnosti požáru benešovského zámku v roce 1969, který část asijských sbírek zničil. Závěrečné pasáže knihy představují erudovaného odborníka Lubora Hájka jakožto milovníka a znalce asijského umění, jemuž sbírky někdejšího orientálního oddělení do značné míry vděčí za svou podobu a obsah. Publikace tak přináší detailní vhled do procesů fungování i kontextu institucionálního sběratelství asijského umění v Československu v meziválečném a poválečném období.