Detail produktu

Kniha Svědek z cely smrti je na současném českém knižním trhu něčím zcela ojedinělým. Autentický příběh dosud žijícího Bořivoje Bartoníčka, v době německého nacismu studenta a člena českotřebovské odbojové skupiny, který v naprosté izolaci strávil více než čtvrt roku v cele smrti, v těsném sousedství popravčí gilotiny (aby nakonec zázračně přežil), pomáhá autorovi - obrazně řečeno - oživit mnohatisícovou armádu mužů, žen a mnohdy ještě mladistvých chlapců a dívek, včetně dětí, kteří v mimořádně nepříznivých…

Kniha Svědek z cely smrti je na současném českém knižním trhu něčím zcela ojedinělým. Autentický příběh dosud žijícího Bořivoje Bartoníčka, v době německého nacismu studenta a člena českotřebovské odbojové skupiny, který v naprosté izolaci strávil více než čtvrt roku v cele smrti, v těsném sousedství popravčí gilotiny (aby nakonec zázračně přežil), pomáhá autorovi - obrazně řečeno - oživit mnohatisícovou armádu mužů, žen a mnohdy ještě mladistvých chlapců a dívek, včetně dětí, kteří v mimořádně nepříznivých podmínkách vedli, přímo v srdci protektorátu Čechy a Morava, válku s mnohem silnějším a mocnějším nepřítelem. Kdo ale dnes o těchto, často až neuvěřitelně odvážných lidech ví? Kdo dnes ví, že počet našich padlých na domácí frontě výrazně převyšuje počet padlých československých vojáků, včetně letců, na všech frontách druhé světové války? A kdo dnes ví, že mnohé rozsudky smrti, vynesené nacistickými soudci, jsou ve Spolkové republice Německo dosud ještě platné? Jedinečnost této knihy spočívá především v tom, že se také podrobně věnuje organizaci nacistické justice, fungování konkrétních soudů a především jednotlivých soudců a státních zástupců, kteří zpravidla bez jakýchkoliv výčitek dokázali posílat na smrt tisíce odpůrců německého nacionálně socialistického režimu. Autor tu rovněž mapuje nejenom poválečnou kariéru představitelů nacistické justice, ale věnuje se také osudům konkrétních popravčích - katů. Pokouší se vykreslit psychologické profily některých z nich, pátrá po motivaci těchto lidí, kteří často velkou část svého profesního života zasvětili právě tomu, že mimořádně drastickým způsobem zbavovali života své bližní. Při přípravě této knihy pátral autor především v zahraničních, hlavně tedy německých archivech. Hovořil zejména s německými historiky a archiváři. Znamená to, že mnohé informace, včetně zobrazení poválečných osudů některých katů, včetně kata Aloise Weisse, který v letech 1943 až 1945 popravil v Praze, v pankrácké věznici, více než jeden tisíc mužů a žen, se k českému čtenáři dostávají úplně poprvé.