Babinský strašlivý lesů pán - Legenda a skutečnost
Vyprávění spisovatelky Dagmar Štětinové seznamuje současníky s jednou z obzvláště kontroverzních postav 19. století, kterou v tehdejších Čechách neznal jen málokdo. Tento nejznámější český loupežník a mordýř se nesmazatelně zapsal do dění na českosaském pomezí a za svého života dokázal to, co se daří jen výjimečně – stát se legendou, která vstupuje do kramářských písní i c.k. tisku – a jemuž lidé dodnes na jeho hrob v řepském klášteře kladou kytky. Pro prostý český lid se stal vybájenou obdobou slovenského…
Vyprávění spisovatelky Dagmar Štětinové seznamuje současníky s jednou z obzvláště kontroverzních postav 19. století, kterou v tehdejších Čechách neznal jen málokdo. Tento nejznámější český loupežník a mordýř se nesmazatelně zapsal do dění na českosaském pomezí a za svého života dokázal to, co se daří jen výjimečně – stát se legendou, která vstupuje do kramářských písní i c.k. tisku – a jemuž lidé dodnes na jeho hrob v řepském klášteře kladou kytky. Pro prostý český lid se stal vybájenou obdobou slovenského Jánošíka; humanistické sklony „strašlivého lesů pána“ je ovšem ve světle faktů nutno brát se značnou rezervou. Beletristické pojetí, vycházející z dnes již málo dostupných publikací z doby první republiky, umožnilo autorce zamýšlet se také nad vlivem tehdy módní „loupežnické literatury“, která poznamenala mnoho slavných romantických tvůrců, a spojovat časové a místopisné návaznosti loupežníka Babinského a největšího z našich básníků K. H. Máchy: první se narodil v Litoměřicích a zemřel v Praze, u druhého tomu bylo přesně naopak. Oba se krajem toulali a míjeli se, oba ovlivnili literaturu a romanticky založené duše. Babinský stejně jako Mácha poznal peklo i ráj, u každého z nich však dostavily v opačném pořadí: Největšímu z hříšníků svě doby bylo dáno zemřít jako zahradník milovaný jeptiškami za zdmi kláštera Boromejek a prožít tak lidský příběh v pozoruhodné plnosti…
