Opiová kultura
Opium. Samotný zvuk tohoto slova vyvolává představy utajených prostor v exotických zemích, kde malátní kuřáci mdle polehávají v namodralé mlze vonného opiového kouře a nakloněni nad nachový plamen nefritové lampy vdechují dým z dlouhých bambusových dýmek. Dnes je však dispozici je málo skutečně přesných informací o zvyku, jenž byl po 300 let zásadní pro život miliónů lidí po celém světě. V Opiové kultuře Petera Lee se setkáváme s fascinujícím vyprávěním, které se dotýká každého aspektu čínského umění i řemesla…
Opium. Samotný zvuk tohoto slova vyvolává představy utajených prostor v exotických zemích, kde malátní kuřáci mdle polehávají v namodralé mlze vonného opiového kouře a nakloněni nad nachový plamen nefritové lampy vdechují dým z dlouhých bambusových dýmek. Dnes je však dispozici je málo skutečně přesných informací o zvyku, jenž byl po 300 let zásadní pro život miliónů lidí po celém světě. V Opiové kultuře Petera Lee se setkáváme s fascinujícím vyprávěním, které se dotýká každého aspektu čínského umění i řemesla kouření opia. Začíná stručným přehledem dlouhé a barvité historie opia a příběhu o tom, jak se vlastně začalo kouřit pro potěchu v Číně, přináší podrobné popisy pěstování a sklizně opia; dovídáme se o všech exotických pomůckách a doplňcích, kterí jsou zapotřebí k čínskému způsobu kouření opia, o přechodu opia z jedné z nejdůležitějších léčivých bylin až ke statutu zakázané látky, kterou současný farmaceutický průmysl potlačuje, o souvislostech opia s I’Ťing, taoismem a čínskou medicínou, o umění, kultuře, filosofii, farmakologii a psychologii tohoto tradičního asijského zvyku. Text průběžně doplňují zajímavé citace z děl osobností literatury a umění, kteří zároveň také byli kuřáky opia, jako jsou Jean Cocteau, Pablo Picasso, Emily Hahnová a Graham Greene. Nabízí klenoty dlouho zapomenutého tajemství opia a bortí mýty o opiu a jeho využití coby prostředku k uvolnění.
