Existuje bytost odpornější než člověk? (Tři novely)
„Existuje bytost odpornější než člověk? Galachov kdesi četl, že v jednom africkém kmeni nutili starce vylézt na vysoký strom. Pak ke stromu přistoupili statní muži a třásli jím. Kdo spadl a zabil se, toho snědli, těm, kteří se udrželi, bylo dovoleno ještě nějaký čas žít.“ Tato slova, jimiž začíná jedna ze tří mistrovských novel, jimiž českému čtenáři představujeme prozaickou tvorbu významného současného ruského spisovatele a myslitele Vladimira Kantora, označovaného za pokračovatele F. M. Dostojevského, V…
„Existuje bytost odpornější než člověk? Galachov kdesi četl, že v jednom africkém kmeni nutili starce vylézt na vysoký strom. Pak ke stromu přistoupili statní muži a třásli jím. Kdo spadl a zabil se, toho snědli, těm, kteří se udrželi, bylo dovoleno ještě nějaký čas žít.“ Tato slova, jimiž začíná jedna ze tří mistrovských novel, jimiž českému čtenáři představujeme prozaickou tvorbu významného současného ruského spisovatele a myslitele Vladimira Kantora, označovaného za pokračovatele F. M. Dostojevského, V. S. Solovjova a N. Berd’ajeva, jakoby předznamenávala okruh témat, která se na pozadí prostých lidských příběhů ze všední, až banální současnosti ruského života před čtenářem otevírají: aktuální stav lidské společnosti a obecněji civilizace, rozpad tradičních morálních hodnot, lidská lhostejnost, egoismus, nadčasová otázka smyslu života, smrti a lidského údělu vůbec. Vladimir Kantor, v popředí jehož zájmu je filozofie ruských dějin a kultury, ovšem není pouhým moralistou brojícím proti zlořádům dnešní společnosti a nostalgicky či naivně se ohlížejícím zpět do dávné minulosti, jeho pronikavé náhledy na současný svět i na jeho možné budoucí směřování vycházejí z hluboké znalosti historie, a to jak ruské, tak evropské. Vladimir Karlovič Kantor, prozaik, filozof, historik kultury, profesor filozofické fakulty Státní univerzity v Petrohradě, je autorem více než 450 publikovaných prací. Přednáší na evropských i zámořských univerzitách, zabývá se filozofií ruských dějin a kultury. Jeho práce byly přeloženy do angličtiny, němčiny, francouzštiny, polštiny, srbochorvatštiny a estonštiny. K jeho nejznámějším monografiím patří: Bratři Karamazovovi (1983), Hledání osobnosti: Zkušenost ruské klasiky (1994), Fenomén ruského Evropana (1999), Ruský Evropan jako kulturní jev (2001) a Ruská klasika neboli existence Ruska (2005). Je autorem románů Krokodýl (1990) a Pevnost (2004) a souborů kratších próz Dva domy a okolí (2000), Sousedé – arabesky (2008) a Zralé jablko (2012). Je laureátem Ceny Heinricha Bölla (1992).
