Operace Karas
V letech druhé světové války provedl II. (zpravodajský) odbor Ministerstva národní obrany československé exilové vlády v Londýně řadu zvláštních zpravodajských operací, během nichž bylo do týlu nepřítele dopraveno vzdušným výsadkem několik desítek příslušníků československé zahraniční armády na Západě, kteří přicházeli na pomoc domácímu odbojovému hnutí. Jedinou výjimku představoval příslušník československé zahraniční armády na Západě major dělostřelectva Jaroslav Krátký, který nebyl vyslán na nepřátelské území…
V letech druhé světové války provedl II. (zpravodajský) odbor Ministerstva národní obrany československé exilové vlády v Londýně řadu zvláštních zpravodajských operací, během nichž bylo do týlu nepřítele dopraveno vzdušným výsadkem několik desítek příslušníků československé zahraniční armády na Západě, kteří přicházeli na pomoc domácímu odbojovému hnutí. Jedinou výjimku představoval příslušník československé zahraniční armády na Západě major dělostřelectva Jaroslav Krátký, který nebyl vyslán na nepřátelské území vzdušným výsadkem, ale pozemní cestou. Mjr. děl. Jaroslav Krátký jako jediný účastník operace KARAS odjel na jaře 1942 jako tiskový atašé Jaroslav Karas do Turecka, kde se zapojil do činnosti československé zpravodajské expozitury sídlící v Istanbulu s budoucím posláním odjet opět pozemní cestou na Slovensko, kde úspěšně zřídil radiotelegrafické spojení s Londýnem. Po vypuknutí Slovenského národního povstání plnil úlohu styčného důstojníka československého Ministerstva národní obrany při velitelství 1. československé armády na Slovensku. Po potlačení Slovenského národního povstání byl na počátku listopadu 1944 zajat a odvlečen do Německa, kde jeho stopa mizí. Kniha se také podrobně věnuje působení mjr. děl. Jaroslava Krátkého v československé zahraniční armádě ve Francii a Velké Británii.
