Detail produktu

Bojovou cestu jednotek 1. čs. armádního sboru v SSSR popisují mnoha způsoby stovky a možná i tisíce nejrůznějších knih, počínaje memoáry a odbornými studiemi konče. Můžeme se tak seznámit s osudy pěšáků, výsadkářů, tankistů, dělostřelců i průzkumníků. Méně publikací se věnuje těm druhům vojska, jejichž činnost v poli už není tolik patrná, jako například ženistům, zdravotníkům a spojařům. Ale pokud je autorovi známo, dosud nevznikla žádná specializovaná práce o automobilových jednotkách československé zahraniční…

Bojovou cestu jednotek 1. čs. armádního sboru v SSSR popisují mnoha způsoby stovky a možná i tisíce nejrůznějších knih, počínaje memoáry a odbornými studiemi konče. Můžeme se tak seznámit s osudy pěšáků, výsadkářů, tankistů, dělostřelců i průzkumníků. Méně publikací se věnuje těm druhům vojska, jejichž činnost v poli už není tolik patrná, jako například ženistům, zdravotníkům a spojařům. Ale pokud je autorovi známo, dosud nevznikla žádná specializovaná práce o automobilových jednotkách československé zahraniční armády v SSSR a proto se rozhodl připravit alespoň skromnou sondu do této problematiky. Vždyť bez munice, proviantu, paliva, zdravotnického a intendančního materiálu, dodaného včas na správné místo by českoslovenští vojáci těžko mohli uskutečnit jakoukoli etapu svého pochodu „z Buzuluku do Prahy“. Je třeba mít též na zřeteli, že v rámci 1. československého armádního sboru armádního sboru sloužilo více než 2000 řidičů, automechaniků a dalších vojáků, kteří se svou činností přispívali k tomu, aby všechna vozidla sboru mohla podávat stále potřebný výkon.