Detail produktu

V českém prostředí je severoirský konflikt poměrně málo zpracovaným tématem. Kniha proto v rámci české politologie a příbuzných oborů představuje originální příspěvek a klade si za cíl tuto mezeru zaplnit. Hynek Melichar představuje jednotlivé aktéry a fáze konfliktu probíhajícího v této britské provincii v 60. až 90. letech minulého století, vysvětluje však i jeho velmi hluboké a spletité kořeny, které lze hledat už v kontextu historické provincie Ulster na severu Irska na počátku 17. století, přičemž od okamžiku…

V českém prostředí je severoirský konflikt poměrně málo zpracovaným tématem. Kniha proto v rámci české politologie a příbuzných oborů představuje originální příspěvek a klade si za cíl tuto mezeru zaplnit. Hynek Melichar představuje jednotlivé aktéry a fáze konfliktu probíhajícího v této britské provincii v 60. až 90. letech minulého století, vysvětluje však i jeho velmi hluboké a spletité kořeny, které lze hledat už v kontextu historické provincie Ulster na severu Irska na počátku 17. století, přičemž od okamžiku rozdělení Irska na počátku 20. let 20. století začíná hrát stále důležitější roli otázka socio-politického postavení nacionalistické (katolické) menšiny v novém unionisty ovládaném Severním Irsku, která se naplno projevila během demonstrací katolických organizací za občanská práva na přelomu 60. a 70. let. Nezvládnutí situace nejdříve ze strany unionistické vlády a posléze i britských bezpečnostních složek zapříčinilo radikalizaci situace, oživení republikánských polovojenských skupin a počátek třicetiletého krvavého konfliktu, který si vyžádal přes 3 500 obětí na životech a tisíce zraněných. Významný prostor je dále věnován postojům administrativ jednotlivých amerických prezidentů, počínaje Richardem Nixonem na přelomu 60. a 70. let a konče Billem Clintonem v letech devadesátých, k ožehavé severoirské otázce. Právě v Clintonově funkčním období se po konci studené války a související proměně mezinárodního prostředí otevřela cesta k řešení. Vleklým a komplikovaným jednáním v letech 1996 až 1998 vedoucím nakonec k podpisu tzv. Velkopáteční dohody, která ukončila tři desetiletí trvající etno-nacionalistické násilí, předsedal v roli mediátora někdejší americký senátor George J. Mitchell. Autor analyzuje příčiny úspěchu jeho náročné a z počátku zdánlivě beznadějné mise. Studie představuje vůbec první pokus o komplexní vysvětlení jednotlivých aspektů Mitchellovy mediace a může tak být nepochybně významným příspěvkem do teoretické i praktické diskuse o možnostech řešení konfliktů na dalších neklidných místech současného světa.