Liturgie Jednoty bratrské (1457–1620)
Kniha Tabity Landové podává ucelený přehled o podobě základních bohoslužebných forem Jednoty bratrské v Čechách a na Moravě od jejích počátků kolem roku 1457 až do bitvy na Bílé hoře r. 1620. Autorka mapuje historický vývoj bratrské liturgie a základní prameny pro její zkoumání. Načrtává její teologické předpoklady, podobu církevního roku a typické znaky bohoslužebných prostor starých bratří. Zabývá se otázkami, nakolik se bratrská liturgie proměňovala a zda lze její vývoj pokládat za kontinuální. Současně sleduje…
Kniha Tabity Landové podává ucelený přehled o podobě základních bohoslužebných forem Jednoty bratrské v Čechách a na Moravě od jejích počátků kolem roku 1457 až do bitvy na Bílé hoře r. 1620. Autorka mapuje historický vývoj bratrské liturgie a základní prameny pro její zkoumání. Načrtává její teologické předpoklady, podobu církevního roku a typické znaky bohoslužebných prostor starých bratří. Zabývá se otázkami, nakolik se bratrská liturgie proměňovala a zda lze její vývoj pokládat za kontinuální. Současně sleduje nejen její vymezování vůči liturgii církve římskokatolické, ale i jistou návaznost na předreformační tradici. Zaznamenává také pozdější vstřebávání vlivů českého a evropského protestantismu. Hlavní pozornost věnuje autorka období nejintenzivnější práce na liturgických formách pod vedením bratrského biskupa Lukáše Pražského v první třetině 16. století. Podrobně rozebírá bratrskou bohoslužbu slova a bohoslužbu při vysluhování sedmi svátostí: křtu, biřmování a potvrzení dětí (konfirmaci), večeři Páně, ordinaci, pokání, manželství a pomazání nemocných. Ve světle nových nálezů podrobně pojednává o vleklém sporu o užívání perikop mezi bratrskými teology. V příloze předkládá seznam perikop z nedávno objeveného Summovníku Jana Augusty a edici z větší části nepublikovaných bratrských agend a liturgických formulářů.
