Detail produktu

Během více než deseti let, co jsme s Ivošem ve Vojenském historickém ústavu společně sdíleli jednu kancelář, jsem od něj slýchal snad nejvíc jednu větu: „A o tomhle bychom mohli napsat malej, roztomilej článeček...“, (případně „malou, roztomilou knížečku“, pokud téma bylo skutečně nosné). Přicházela pravidelně, když jsme se bavili o nových objevech v archivu, nebo jen tak mluvili o zajímavých událostech dějin 20. století. Nebyl jsem zdaleka sám, v ústavu, ani mezi našimi kolegy z jiných „spřátelených“ institucí…

Během více než deseti let, co jsme s Ivošem ve Vojenském historickém ústavu společně sdíleli jednu kancelář, jsem od něj slýchal snad nejvíc jednu větu: „A o tomhle bychom mohli napsat malej, roztomilej článeček...“, (případně „malou, roztomilou knížečku“, pokud téma bylo skutečně nosné). Přicházela pravidelně, když jsme se bavili o nových objevech v archivu, nebo jen tak mluvili o zajímavých událostech dějin 20. století. Nebyl jsem zdaleka sám, v ústavu, ani mezi našimi kolegy z jiných „spřátelených“ institucí nebyl snad nikdo, kdo by od Ivoše tohle „zaklínadlo“ nikdy neslyšel. Jeho touha popsat věci dosud nepopsané byla nezměrná. Všechno ho zajímalo. A od slov u něj nebylo nikdy daleko k činům. To je ostatně dost dobře zřejmé z jeho bibliografie (za jejíž pečlivé zpracování děkuji našim kolegům z knihovny VHÚ – především Radce Novobilské a také Zdeňku Munzarovi). Za těch několik málo let, které mu osud dopřál se profesionálně věnovat historii, za sebou zanechal mnohem víc než leckterý akademický koryfej. To vše bez grantů, stipendií a „tvůrčího volna“ na psaní. Zadání, jak koncipovat sborník na jeho počest, bylo tedy zřejmé – přispěvatelé si měli zvolit téma, které by se týkalo českých dějin 20. století, podle svých odborných preferencí. A záměr se zdařil – každý z textů sem zařazených by Ivoše zcela určitě zaujal. A pevně věříme, že zaujme i čtenáře.