Detail produktu

Kniha popisuje část retribučního soudnictví, jímž domácí poválečná spravedlnost reagovala na zločiny spáchané v temném období našich dějin, vymezeném dekrety prezidenta Edvarda Beneše mezi 21. květnem 1938 a 31. prosincem 1945. Nosnou částí díla je analýza spisů všech zločinců, jimž Mimořádné lidové soudy v Plzni a v Klatovech uložily trest smrti, zpracovaná do zhuštěných kazuistik a syntetizovaná v závěrečných kapitolách knihy. Hrdelních trestů bylo navrženo 60, avšak tři zločinci, všichni u MLS v Plzni, trestu…

Kniha popisuje část retribučního soudnictví, jímž domácí poválečná spravedlnost reagovala na zločiny spáchané v temném období našich dějin, vymezeném dekrety prezidenta Edvarda Beneše mezi 21. květnem 1938 a 31. prosincem 1945. Nosnou částí díla je analýza spisů všech zločinců, jimž Mimořádné lidové soudy v Plzni a v Klatovech uložily trest smrti, zpracovaná do zhuštěných kazuistik a syntetizovaná v závěrečných kapitolách knihy. Hrdelních trestů bylo navrženo 60, avšak tři zločinci, všichni u MLS v Plzni, trestu právem či neprávem unikli. V českých zemích šlo celkem o 713 hrdelních ortelů. V průběhu psaní díla vyvstala otázka, do jaké míry se československé retribuční spravedlnosti podařilo vyrovnat s tragickým obdobím našich dějin, jaké měla kladné a jaké záporné rysy a zda snese srovnání s výsledky československé a české spravedlnosti pozdějších období. V závěru knihy autor hypoteticky uvádí, že retribuční soudnictví, reprezentované lidovými soudy v Plzni a Klatovech, může při všech svých chybách a nedostatcích být inspirativním příkladem pro moderní justici, která se nevyrovnala se zločiny naší minulosti tak, jak by to potřeba mravní obrody národa po těžkých obdobích obou totalitních režimů zasluhovala.