Detail produktu

Hanka Dvorská je továrna na dobrou náladu a pozitivní energii. Nejstarší česká kaskadérka, trenérka a též držitelka Ceny Věry Čáslavské: „Cvičím každý den i s nádorem na mozku.“ V mládí hrála tenis s Hanou Mandlíkovou, tančila se synem Heleny Růžičkové a na step chodila s Helenou Vondráčkovou. Jako filmová kaskadérka dublovala řadu českých hereček (ale třeba i Jiřího Mádla ve Snowboarďácích) a má za sebou práci na řadě zahraničních velkofilmů (Letopisy Narnie, Troja, Indiana Jones…). Od mládí dělala různé sporty…

Hanka Dvorská je továrna na dobrou náladu a pozitivní energii. Nejstarší česká kaskadérka, trenérka a též držitelka Ceny Věry Čáslavské: „Cvičím každý den i s nádorem na mozku.“ V mládí hrála tenis s Hanou Mandlíkovou, tančila se synem Heleny Růžičkové a na step chodila s Helenou Vondráčkovou. Jako filmová kaskadérka dublovala řadu českých hereček (ale třeba i Jiřího Mádla ve Snowboarďácích) a má za sebou práci na řadě zahraničních velkofilmů (Letopisy Narnie, Troja, Indiana Jones…). Od mládí dělala různé sporty, i proto později vystudovala FTVS (jejím spolužákem je slavný fyzioterapeut Pavel Kolář). Dodnes dává přednost pestrosti, rovněž proto, že se díky tomu setkává s řadou různých lidí — sport je pro ni především předávání radosti a energie. Má svou skupinu, se kterou pravidelně běhá, pořádá další sportovní podniky, je cvičitelkou ve fitcentru a nadále pracuje pro film. Vedle toho se otužuje ve Vltavě, jezdí na jednokolce, skáče s padákem a hrazdu má i v ložnici… Ve své první knize rekapituluje dosavadní život — vítězství, pády i zranění, včetně těch „srdečních“. Na každý další den má program. A jsou tu i dlouhodobější plány: v osmdesáti se hodlá znovu provdat. Přečtení této knihy můžeme být iniciačním momentem pro řadu lidí — ať už pro ty, kdo se sportu již věnují, tak pro ty, kteří se chtějí začít hýbat, chtějí zhubnout, nebo se pořád jen litují… Paní Hana se nelituje, každý večer se těší na to, co bude dělat další den, s kým se zas setká a jaké překážky překoná. Jeden příklad za všechny — když si stěžovala, že ji bolí srdce, k němuž má zavedenou speciální krabičku, lékař se jí zeptal, při čem ji to bolí. Odpověď zněla: „Když chodím po rukou.“