Detail produktu

Jak vznikají města, ve kterých se dobře žije? A proč i dobře míněné plány často selhávají? Plánovači měst činí rozhodnutí s okamžitým dopadem – určují šířku ulic, minimální velikost pozemků či maximální výšku budov. Přitom se opírají o neurčité cíle jako „udržitelnost“, „obyvatelnost“ nebo „odolnost“, často bez jasných kritérií úspěchu. Alain Bertaud, který dříve pracoval jako plánovač ve městech po celém světě od USA po Jemen a poté jako hlavní urbanista Světové banky, však ukazuje, že města nejsou výsledkem…

Jak vznikají města, ve kterých se dobře žije? A proč i dobře míněné plány často selhávají? Plánovači měst činí rozhodnutí s okamžitým dopadem – určují šířku ulic, minimální velikost pozemků či maximální výšku budov. Přitom se opírají o neurčité cíle jako „udržitelnost“, „obyvatelnost“ nebo „odolnost“, často bez jasných kritérií úspěchu. Alain Bertaud, který dříve pracoval jako plánovač ve městech po celém světě od USA po Jemen a poté jako hlavní urbanista Světové banky, však ukazuje, že města nejsou výsledkem plánů, nýbrž dynamických trhů – především trhu práce a trhu s bydlením. Bertaud prosazuje porozumění spontánnímu vývoji města skrze skutečná data, ekonomické modely a chování lidí. Tato kniha propojuje ekonomii města s praxí urbanismu a nabízí přesvědčivé argumenty, proč by města měla fungovat spíš jako otevřené systémy reagující na poptávku, nikoliv jako centrálně navržené projekty. Výsledkem může být vyšší produktivita, lepší dostupnost a vyšší kvalita života – pro každého z nás.