Detail produktu

Jsou knihy, které zestárnou za rok, jiné možná nikdy. Právě dílo nazvané O povaze předsudků patří zcela jistě mezi ty druhé. Svědčí o tom mimo jiné i fakt, že ve Spojených státech dosud vyšlo ve více než dvaceti pěti vydáních a prodalo se ho přes půl milionu výtisků. Tento text je dodnes uznávaným dílem o diskriminaci a kromě Spojených států je jako doporučená četba pro studenty sociálních věd používán například univerzitami v Německu, Itálii, Polsku, Slovensku i v České republice. Kniha o předsudcích poprvé vyšla…

Jsou knihy, které zestárnou za rok, jiné možná nikdy. Právě dílo nazvané O povaze předsudků patří zcela jistě mezi ty druhé. Svědčí o tom mimo jiné i fakt, že ve Spojených státech dosud vyšlo ve více než dvaceti pěti vydáních a prodalo se ho přes půl milionu výtisků. Tento text je dodnes uznávaným dílem o diskriminaci a kromě Spojených států je jako doporučená četba pro studenty sociálních věd používán například univerzitami v Německu, Itálii, Polsku, Slovensku i v České republice. Kniha o předsudcích poprvé vyšla v roce 1954 (poslední vydání bylo v r.2021). Byla určená studentům psychologie, sociální psychologie a antropologie a také pro širší veřejnost. Je psána srozumitelně, obsahuje mnoho srozumitelných příkladů. Autor se věnuje základním otázkám – definici předsudku, možnostem jeho objektivního posouzení apod. Všímá si však především toho, co je nám vrozené a jakou úlohu sehrává výchova, kultura, vlastní zážitky a jejich interpretace. Zkoumá všechny aspekty tohoto prastarého problému i všechny druhy předsudků – rasové, náboženské, etnické, ekonomické, stejně tak jako sexuální – a nabízí doporučení, jak ničivé důsledky diskriminace zmírnit. Popisuje mnoho příkladů, a ačkoliv jsou mnohé z nich dnes už „neaktuální“, překonané, přesto jsou historicky zajímavé (například míra antisemitismu ve Spojených státech ještě na začátku padesátých let minulého století nebo fakt, že mnoho hotelů odmítalo ubytovat hosty se židovsky znějícím jménem). Pokud se pozorný čtenář zamyslí nad knihou s vlastním postojem a uvažováním o tomto tématu a rozšíří reflexi na sebe, zjistí, že lidská povaha se s místem ani časem příliš nemění a že míra předsudků je stále v zásadě stejná. Ve veřejném prostředí ještě před pár lety zazněla z úst předního politika na adresu LGBT lidí věta: „Oni patří do ústavu a ne na ulici! Vždy to byli úchyláci a neměli tu diagnózu nikdy vyloučit.“ Allportovy poznatky mohou pomoci v tom, že pochopíme obludnost a nebezpečí ukryté v takovýchto vyjádřeních, které jsou součástí předsudků a zkresleného vnímání reality.