Ruská bílá emigrace v Československu - Představitelé technických, přírodních a zemědělských věd
Po revoluci v roce 1917 a následné občanské válce emigrovaly z území bývalé Ruské říše statisíce lidí. Přibližně třicet tisíc žilo i v meziválečném Československu. Zvláštní skupinu této emigrace tvořila ruská vědecká a kulturní elita. V Československu tak působily stovky profesorů, pracovníků vysokých škol a vědců z nejrůznějších oborů. Své odborné práce emigranti vydávali v českém i slovenském jazyce, publikovali v českém a slovenském periodickém tisku a zapojovali se do zdejšího vědeckého života. Badatelé…
Po revoluci v roce 1917 a následné občanské válce emigrovaly z území bývalé Ruské říše statisíce lidí. Přibližně třicet tisíc žilo i v meziválečném Československu. Zvláštní skupinu této emigrace tvořila ruská vědecká a kulturní elita. V Československu tak působily stovky profesorů, pracovníků vysokých škol a vědců z nejrůznějších oborů. Své odborné práce emigranti vydávali v českém i slovenském jazyce, publikovali v českém a slovenském periodickém tisku a zapojovali se do zdejšího vědeckého života. Badatelé věnující se tématu ruské emigrace se dosud zaměřovali především na představitele humanitních či uměleckých oborů. Činnost představitelů technických, přírodních a zemědělských věd zatím není podrobněji zdokumentována. V populárně-naučných publikacích a odborných článcích jsou zmiňováni pouze jednotlivci v souvislosti s výsledky své práce. Monografie Ruská bílá emigrace v Československu je tak prvním pokusem zmapovat činnost těchto techniků a přírodovědců během jejich pobytu v Československu. Uplatnili se zde jako pedagogové, v praxi i ve výzkumu a ve svých oborech mnohdy patřili ke špičkovým odborníkům. Předkládaná publikace z velké části vychází z dobového tisku, nekrologů, archivních materiálů, rodinných archivů a databáze udělených patentů. Citované dokumenty rovněž podávají svědectví o životě v emigraci a těžkostech, s nimiž se emigranti museli v běžném životě vyrovnávat.
