Detail produktu

Čertův dráp je pokladem i ozdobou jihoafrických pouští Až v jižních oblastech afrického kontinentu má svůj domov Čertův dráp. Tato pro nás exotická rostlina na první pohled upoutá svým líbezným vzhledem. Bezesporu neméně zajímavý je však i pohled do její „duše“, není divu, že je nedílnou součástí tradičního léčitelství tamních domorodých kmenů. Jeden sukulent, mnoho názvů Bylinka se může pochlubit hned celou řadou vskutku „pekelných“ lidových pojmenování. Říká se jí totiž Čertův dráp či Ďáblův dráp, Čertovo kopyto…

Čertův dráp je pokladem i ozdobou jihoafrických pouští Až v jižních oblastech afrického kontinentu má svůj domov Čertův dráp. Tato pro nás exotická rostlina na první pohled upoutá svým líbezným vzhledem. Bezesporu neméně zajímavý je však i pohled do její „duše“, není divu, že je nedílnou součástí tradičního léčitelství tamních domorodých kmenů. Jeden sukulent, mnoho názvů Bylinka se může pochlubit hned celou řadou vskutku „pekelných“ lidových pojmenování. Říká se jí totiž Čertův dráp či Ďáblův dráp, Čertovo kopyto nebo třeba také Čertův spár. Ve skutečnosti zní její pravé a zároveň poněkud exotické jméno Harpagofyt ležatý (latinsky Harpagophytum procumbens). My ji ale budeme v tomto článku nazývat pravděpodobně nejrozšířenějším jménem jako Čertův dráp. Jedná se o sukulentní rostlinu, to znamená, že si dokáže poradit i s velmi nehostinnými podmínkami, především pak s nedostatkem srážek. Podobně jako jiné sukulenty má totiž rovněž Čertův dráp úžasnou schopnost zadržovat vodu, přičemž tato vlastní „vnitřní zásobárna“ mu pak umožňuje na poušti přežít. V případě velkého sucha navíc rostlinka přechází na jakýsi „úsporný režim“, kdy přežívá pouze její podzemní část, zatímco ta nadzemní dočasně odumírá. Řekněte, nemá to vskutku brilantně vyřešené? Ozdobou pouště Kalahari Vzhledem k tomu, že je Čertův dráp plně přizpůsobený suchému klimatu, není divu, že jsou jeho domovem okrajové oblasti Kalahari. Tato poušť je v jižní části afrického kontinentu svou rozlohou vůbec největší a rozkládá se především ve třech tamních státech: Jihoafrické republice, Botswaně a Namibii. Harpagofyt neboli Čertův dráp patří do čeledi sezamovitých a svou pozornost upoutá především svými líbeznými květy. Ty jsou trubkovité a nejčastěji mají tmavě růžovou až nafialovělou barvu. Listy rostliny jsou jednoduché vstřícné s laloky, stonek je poměrně dlouhý a poléhavý s četnými plazivými výhonky. Až 15 cm velké hnědé plody vzbuzují v člověku na první pohled jistou obezřetnost, jelikož jsou opatřeny háčky, respektive zahnuté ostny. A nejspíše právě kvůli vzhledu těchto plodů si sukulent vysloužil přezdívku Čertův dráp. Ve fytoterapii se používá kořen Čertův dráp má okouzlující květy a zajímavě tvarované plody. Opravdový poklad je však pečlivě ukrytý pod zemí, jedná se totiž o kořen rostliny. Pro účely fytoterapie se používají boční neboli sekundární kořeny, které jsou hlízovité a poměrně dlouhé. Ty jsou již velmi dlouho dobře známé i tamním domorodým kmenům, zejména Pygmejům, pro které je vedle lovu právě sběr různých plodů a kořínků odpradávna hlavním zdrojem obživy. Moderními výzkumy bylo zjištěno, že tyto boční kořeny rostliny obsahují mimo jiné flavonoidy, fytosteroly, triterpeny, cukry, fenolové kyseliny a rovněž látku zvanou harpagosid. Tradičně se zpracovávají tak, že se krájí na plátky, suší na stinném místě a po usušení se rozemelou na jemný prášek. Tento jemný prášek je možné užívat vícero způsoby. Lze z něj připravovat odvar, který se vyznačuje žlutavou barvou a nahořklou chutí. Kromě toho je možné jej přidávat také do jiných nápojů, případně i pokrmů. Uvádí se také zevní užití ve formě hojivých obkladů. Čertův dráp není již dávno vyhledávaný pouze africkými domorodými kmeny, ale svůj věhlas si získal po celém světě. Zájem je dokonce natolik veliký, že kvůli jeho ochraně v přírodě se zakládají plantáže, aby nedošlo k jeho vymizení z přirozeného prostředí.