Detail produktu

Chrám i tvrz - Pavel EisnerChrám i tvrz - audiokniha obsahuje rozhlasovou nahrávku z roku 1981. Autor Pavel Eisner. Čte Miroslav Horníček. Režie Markéta Jahodová. O tom, jak žije jazyk český v národě a jak my v něm. Kniha Pavla Eisnera je poutavým vyprávěním o naší mateřštině, úžasné kulturní stavbě podobné chrámu i tvrzi. Krátké kapitoly Eisnerovy knihy věcně a vtipně, s humorem a ironií přibližují češtinu „poklepem i poslechem“. Ideálním vypravěčem – tlumočníkem Eisnerova populárně naučného textu se stal v…

Chrám i tvrz - Pavel EisnerChrám i tvrz - audiokniha obsahuje rozhlasovou nahrávku z roku 1981. Autor Pavel Eisner. Čte Miroslav Horníček. Režie Markéta Jahodová. O tom, jak žije jazyk český v národě a jak my v něm. Kniha Pavla Eisnera je poutavým vyprávěním o naší mateřštině, úžasné kulturní stavbě podobné chrámu i tvrzi. Krátké kapitoly Eisnerovy knihy věcně a vtipně, s humorem a ironií přibližují češtinu „poklepem i poslechem“. Ideálním vypravěčem – tlumočníkem Eisnerova populárně naučného textu se stal v rozhlasové nahrávce Miroslav Horníček. „Kterou češtinu vlastně milujete? Češtinu Jaroslava Vrchlického? Karla Jaromíra Erbena? Tómy ze Štítného? Františka Halase? Boženy Němcové? Češtinu Poučení o zahájení řízení při schvalování propůjčování nádob na popel? Češtinu z Židovských pecí na pražském Vítkově? Češtinu buláckou? Češtinu nářečí hanáckého? Slováckého? Či snad lašského? Češtinu podřečí hrozenkovského? Aha, já vím: milujete to všechno dohromady, vyjma leda to Poučení o zahájení řízení při schvalování…“ (Kapitola úvodní aneb O jedné velké fikci) Pavel Eisner (1889-1958) se zapsal do české kultury především monumentálním souborem popularizačních esejů Chrám i tvrz (1946) a knížkou Čeština poklepem a poslechem (1948). Eisnerův sloh připomíná trochu sbírky Rudolfa II., pro něž bylo cenné všechno, co odráželo bohatost a mnohost světa včetně jeho unikátů a kuriozit… Obě Eisnerovy základní práce bohemistické měly u čtenářů mimořádně silný ohlas a co je hlavní, knížky vešly do širšího kulturního povědomí a udržely se v něm dodnes, třebaže potom dlouho nebyly vydávány. (prof. Alexandr Stich, bohemista a textolog)