Detail produktu

Hořčice žlutá celá Prémová semínka žluté hořčice třikrát čištěná a přebíraná. Mimořádně silná. balení obsah cena cena za 100 g malý sáček 45 g 32 Kč 71,1 Kč velký sáček 450 g 220 Kč 48,9 Kč kilogram 1000 g 250 Kč 25,0 Kč Žlutá hořčice - nenápadné semínko se silnou chutí Žlutá hořčice (Sinapis alba) patří mezi nejrozšířenější druhy hořčice a je oblíbená nejen jako koření, ale také jako základ pro výrobu hořčičné pasty. Její pálivá, lehce oříšková chuť dodává jídlu specifický charakter. Podívejeme se na její původ…

Hořčice žlutá celá Prémová semínka žluté hořčice třikrát čištěná a přebíraná. Mimořádně silná. balení obsah cena cena za 100 g malý sáček 45 g 32 Kč 71,1 Kč velký sáček 450 g 220 Kč 48,9 Kč kilogram 1000 g 250 Kč 25,0 Kč Žlutá hořčice - nenápadné semínko se silnou chutí Žlutá hořčice (Sinapis alba) patří mezi nejrozšířenější druhy hořčice a je oblíbená nejen jako koření, ale také jako základ pro výrobu hořčičné pasty. Její pálivá, lehce oříšková chuť dodává jídlu specifický charakter. Podívejeme se na její původ, historii, pěstování a využití v kuchyni od středověku až po současnost. Původ a historie žluté hořčice Hořčice se pěstuje již tisíce let. První zmínky o jejím využití pocházejí ze starověkého Egypta a Mezopotámie, kde byla ceněna nejen jako koření, ale i jako léčivá rostlina. Ve starověkém Římě se hořčičná semínka drtila a míchala s octem, čímž vznikla raná forma hořčice podobné té, jakou známe dnes. Ve středověku se hořčice stala populárním dochucovadlem v Evropě. Francouzští mniši ji začali vyrábět ve větším měřítku a postupně se stala nedílnou součástí kuchyně zejména v oblasti Dijonu. Žlutá hořčice byla v minulosti také využívána k léčbě nachlazení, bolestí svalů a trávicích potíží. Hořčice žlutá, celá, foto: Depositphotos Použití hořčice od středověku po současnost Ve středověku byla hořčice považována za „koření chudých“, protože byla levnější než dovážené koření, jako byl pepř nebo skořice. Používala se k dochucení masových pokrmů, omáček a dokonce i kaší. V 18. a 19. století se výroba hořčice zdokonalila a vznikly slavné receptury, například dijonská hořčice. Dnes se žlutá hořčice využívá po celém světě. Najdeme ji v: Hořčičných omáčkách a pastách Marinádách na maso a ryby Dresincích a zálivkách Nakládané zelenině (zejména okurkách a zelí) Domácích uzeninách Typické použití hořčičného semínka Celá semínka se často používají v indické kuchyni, kde se krátce restují na oleji, čímž se uvolní jejich aroma. Přidávají se do kari, luštěninových jídel a nakládané zeleniny. V evropské kuchyni se semínka uplatňují především při nakládání a konzervování. Hořčičné semínko a hořčice, ilustrační foto: Shutterstock Zajímavé tipy na netradiční použití Hořčičný čaj – několik rozdrcených semínek spařených horkou vodou se používá jako tradiční lék na nachlazení. Pikantní mikrogreen – nechte naklíčit hořčičné semínka a přidávejte na hotové pokrmy pikantní klíčky plné živin. Přírodní čisticí prostředek – mletá hořčice smíchaná s vodou a octem odstraňuje mastnotu z nádobí. Zahradní pomocník – semínka hořčice se někdy vysévají jako zelené hnojení, protože pomáhají potlačovat plevele a zlepšují kvalitu půdy. Žlutá hořčice je nejen chutné koření, ale také rostlina s bohatou historií a širokým využitím. Ať už ji používáte v kuchyni, na zahradě nebo jako přírodní lék, její všestrannost je fascinující. Vyzkoušejte některé z méně tradičních způsobů použití a objevte kouzlo této nenápadné, ale mocné rostliny! Žlutá hořčice v kostce Anglický název: White mustard Latinské jméno: Sinapis alba Používaná část rostliny: semena Chuť a vůně: ostrá, podobná křenu Zeměpisný původ: jižní Evropa, středomoří Sáčky Sáčky se zipem umožňující opakované vzduchotěsné uzavření. Jsou vyrobené z třívrstvého materiálu podobné konstrukce jako nápojové kartony a zaručují zachování kvality po celou dobu minimální trvanlivosti. Kořenky Kořenky jsou vyrobeny z kvalitního plastu (PET) vyvinutého speciálně pro uskladnění koření (dokáže pohltit 90% UV záření). PET je moderní materiál, který v čím dál větší míře nahrazuje tradiční sklo. Oproti sklu má značné výhody: je nerozbitný, lehčí, levnější a přitom si zachovává důležité vlastnosti jako chemická netečnost, krystalická čistota a neprodyšnost.