Detail produktu

Glass in Brno and Moravia ca. 1200-1550 I+II kompletSbírka skla Uměleckoprůmyslového musea v Praze představuje jeden z nejcennějších souborů evropského a českého skla ve světových muzeích. Její podstatnou část tvoří vzácné sběratelské předměty, uchovávané v panovnických, šlechtických a posléze i měšťanských sbírkách, odkud se zásluhou předních sběratelů, především Vojtěcha Lanny a dalších osobností včetně muzejních pracovníků, staly součástí dnes výjimečného souboru. Vojtěch Lanna chtěl ve své sbírce skla, z velké…

Glass in Brno and Moravia ca. 1200-1550 I+II kompletSbírka skla Uměleckoprůmyslového musea v Praze představuje jeden z nejcennějších souborů evropského a českého skla ve světových muzeích. Její podstatnou část tvoří vzácné sběratelské předměty, uchovávané v panovnických, šlechtických a posléze i měšťanských sbírkách, odkud se zásluhou předních sběratelů, především Vojtěcha Lanny a dalších osobností včetně muzejních pracovníků, staly součástí dnes výjimečného souboru. Vojtěch Lanna chtěl ve své sbírce skla, z velké části věnované do Uměleckoprůmyslového musea v roce 1906, představit ucelený přehled vývoje skla od antiky po 19. století. Proto shromáždil rovněž četné gotické nádoby, ovšem v duchu tehdejšího sběratelství nebyl uváděn jejich původ. Jedná se většinou o krautstrunky německé provenience, z nichž nejvýznamnější představujeexemplář s barevnými nálepy. Řada středověkých nádob byla po Lannově smrti prodána a dnes zdobí sbírky evropských muzeí - například scheuer s modrými vlákny nebo konvice se žebry.Od samých počátků existence muzea, založeného v roce 1885, se součástí sbírky stávalo také sklo z archeologických nálezů, což byl pro poznání středověkého skla jeden z nejvýznamnějších pramenů. V druhé polovině 19. století, kdy se Praha rychle proměňovala v metropoli evropského významu, byly na místech starší zástavby budovány reprezentativní budovy. Jako příklad budiž uvedena stavba Rudolfina či o něco mladší protilehlá neorenesanční budova Uměleckoprůmyslového musea, postavená na základě projektu architekta Josefa Schulze. Drobné nálezy z tohoto období jsou žel pouze označeny stručnou poznámkou "vykopáno na místě stavby Rudolfina". Odtud pochází například zlomky unikátní pozdněgotické číše s choboty a zvířecími hlavičkami.V roce 1937 získalo muzeum gotickou nízkou kyjovitou číši od Hany Benešové,manželky druhého československého prezidenta. Ani u tohoto předmětu neznámebližší nálezové okolnosti, můžeme pouze konstatovat, že v odborné literatuřese již tradičně figuruje jako číše ze Sezimova Ústí a představuje jeden ze základních typů středověkého nápojového skla místní provenience z konce 14. století. Teprve v 60. letech 20. století narůstá počet archeologických nálezů a to díky intenzivním výzkumům na území předních měst od Plzně, přes Prahu, Kutnou Horu, Vysoké Mýto, Opavu, Olomouc, Brno a další místa. V roce 1974 byla do sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze zapsána číše pocházející z výzkumů v Opavě. Jednalo se o vysokou kyjovitou číši s natavenými vrubovanými pásky z 15. století.Nechť zazní v tomto místě chvála archeologie. Ta nám totiž umožňuje poznáníjinak nedochovaných skel, poznání variability tvarů i dekoru, v neposlední mířei poznání prostředí, v němž se jednotlivá skla uplatňovala. Od zmíněných 60. letminulého století se také ustálil vynikající způsob kresebné dokumentace nálezů,který umožňuje sdělit mnohem víc než nejdokonalejší fotografie. Dovoluje pochopitpostup výroby daného předmětu v práci skláře před pracovním otvorem. Tak jetomu i v případě práce věnované archeologickým nálezům Moravy, neboť i tadynechybí kresby předmětů.Na poznání vývoje středověkého skla a jeho postavení v hmotné kultuře se významnou měrou podíleli osobnosti působící v Uměleckoprůmyslovém muzeu.Jmenujme především Karla Hetteše, který jako první posoudil význam specifickéhotvaru českého skla a do odborného povědomí ho uvedl jako "číši českéhotypu", Emanuela Pocheho, který přispěl k zařazení středověkého skla do kontextuhmotné kultury Čech a Dagmar Hejdovou, která se podílela na vypracování typologie a chronologie českého skla. Olga Drahotová se zasloužila o vypracování a vydání uceleného přehledu vývoje skla v zemích Koruny české, kde je samozřejmě zahrnuto i sklo středověké. Muzeum také zdůrazňovalo význam středověkého sklav dějinách na několika výstavách s tematikou skla a sklářské výroby v Čechách.V duchu těchto tradic se Uměleckoprůmyslové muzeum rozhodlo podpořit, s přispěním Ministerstva kultury České republiky, další poznání vydáním publikace,věnované středověkému sklu na Moravě. Morava má v historii sklářské výrobyi obchodu postavení zcela zvláštní. Její sepjetí s kulturně vyspělejším jihem, s Benátkami i sousedním Uherským královstvím především v době vlády Matyáše Korvína,bylo vždy díky dálkovým cestám mnohem těsnější než v případě Čech s rozvojem vlastního sklářství. Proto se složení nálezů v jednotlivých dějinných etapách liší. Právě tyto rozdíly a odlišnosti však názorně ukazují, jaké vlivy působily na výrobu a používání skla v jednotlivých zemích Koruny české a umožňují vytvoření celkového plastického obrazu. Geografická poloha a snadné napojení na dálkové obchodní cesty, ekonomická situace regionu, politické a kulturní zázemí i dostupnostzákladních surovin a technologické znalosti, to vše velmi konkrétně odrážejí výrobky ze skla. Tyto aspekty se na základě materiálů a informací, shromážděných s pomocí kolegů a spolupracovníků snažila postihnout autorka v práci, vznikající po dobu nejméně deseti let s dvouletou podporou Grantové agentury České republiky.