Detail produktu

Sladká, vyvážená, čokoládová chuť Minimální kyselost Pražení CITY Způsob pražení: CITY - středníTechnologie zpracování: MokráChuť: Čokoládová, karamelová, nugátová, vyváženě sladkostKyselost: Téměř žádné stopy acidityVůně: Aromatická, hořká čokoláda s kouřovým nádechemDoutníky, Karibské moře, dlouhé písčité pláže a rum. To je pro nás Kuba. Jeden z posledních komunistických států s živým temperamentem svých obyvatel. A k místní nátuře bezpochyby patří také šálek čerstvě uvařené kávy, kterou si Kubánci pěstují sami…

Sladká, vyvážená, čokoládová chuť Minimální kyselost Pražení CITY Způsob pražení: CITY - středníTechnologie zpracování: MokráChuť: Čokoládová, karamelová, nugátová, vyváženě sladkostKyselost: Téměř žádné stopy acidityVůně: Aromatická, hořká čokoláda s kouřovým nádechemDoutníky, Karibské moře, dlouhé písčité pláže a rum. To je pro nás Kuba. Jeden z posledních komunistických států s živým temperamentem svých obyvatel. A k místní nátuře bezpochyby patří také šálek čerstvě uvařené kávy, kterou si Kubánci pěstují sami již od 18. století. V pohoří Sierra Maestra tu denně zpracovávají kávová zrna, která voní doutníkem a odkazují na zakladatele prvních plantáží Josého Antonia Galaberta.POHNUTÁ HISTORIE KUBÁNSKÉ KÁVYJe zvláštní jak se pohnutý osud jednoho karibského státu dokázal protnout s osudem kávovníku. Údajně se Kubánci s kávou poprvé setkávají již v roce 1723, kdy francouzský kapitán Gabriel Mathieu de Clieu neplánovaně zakotvil s kávovými zrny mířící na Martinik u kubánského pobřeží. Ale teprve v roce 1748 začínají na Kubě vyrůstat první kávové plntáže pod vedením Josého Antonia Galaberta. Plntáže obdělávají pouze místní obyvatelé a teprve s příchodem francouzských misionářů z Haiti v roce 1793 začíná kávový průmysl zkvétat. Haiti v té době bojuje za nezávislost na Francii a Francouzi zase potřebují úkryt a protože měli z předchozího působiště dobré znalosti o pěstování a zpracování kávovníků, začíná se psát historie o kubánské kávě. Kromě kávy ukázali Francouzi Kubáncům také cukrovou třtinu, která je dodnes důležitým vývozním artiklem. Do roku 1940 však byla i káva podstatnou součástí kubánské ekonomiky, dokonce v polovině 20. století byli Kubánci jedni z největších exportérů na světě.Celý kávový průmysl zastavil příchod Fidela Castra k moci v roce 1959. Kávové plantáže vlastněny soukromníky byly převedeny do státního vlastnictví (družstev) nebo zcela zlikvidovány a tisíce lidí přišli o svou obživu. Produkované množství, rozloha kávových plantáží i výnosy se samozřejmě ztenčily a z kávy se najednou stalo nedostatkové zboží, které musela Kuba začít dokonce dovážet. Situace je dodnes taková, že místní obyvatelé dostávají svou kávu na příděl každých 14 dní. A nejedná se o kávu ani z jejich domoviny, ale o kávu z Vietnamu. Zároveň je ale potřeba podotknout, že Kuba nehraje na kvantitu, nýbrž na kvalitu a tradiční zpracování, které sahá až k počátkům kubánské pěstitelské historie. Téměř veškerá kubánská káva je určena export nebo do restaurací pro zahraniční turisty a celková produkce kubánské kávy je dnes 8 000 tun/rok.SIERRA MAESTRA - ÚKRYT FIDELA CASTRA I KÁVOVNÍKŮPohoří Sierra Maestra se rozkládá na jižním pobřeží ostrova, nachází se tu i nejvyšší bod Pico Turquino a je dlouhé přibližně 240 km. Právě tady se v roce 1956 ukrýval i nejslavnější revolucionář a budoucí kubánský prezident Fidel Castro, když utekl z mexického vyhnanství a zároveň nejvíce kávových plantáží najdeme právě na těchto vrcholcích. Kávovníky jsou tu, oproti jiným zemím, sázeny v celkem nízké nadmořské výšce - kolem 700 až 900 m n. m. Většinou rostou na svazcích hor, které znemožňují při sběru použití jakékoliv mechaniky a jsou tak odkázáni na ruce hbitých sběračů. Keře rostou v polostínu a divokých kávovníků si tak povětšinou ani nevšimneme. Kuba poskytuje pro pěstování vhodné podmínky, má ideální podnebí a červenou nebo hnědou půdu s dostatkem živin. Z toho důvodu nejsou kubánské kávovníky ošetřovány chemickými preparáty.Na Kubě je přibližně 50 000 ha kávových plantáží z nichž drtivá většina je ve vlastnictví státu. Obstáravají je tamní vesničané, kteří bydlejí poblíž plantáží. Automobilem se k nim ale nedostanete. K tomu i dnes je zapotřebí osedlat koně nebo osla. Káva výrazně zasahuje i do života místních obyvatel a to nejen po pracovní, ale i společenské sféře života. Šálek káv nedolévají mlékem jako je tomu u nás, ale řádně si ho osladí. Kubánskou kávu s mlékem si můžeme dopřát pouze v hotelu nebo kavárnách určených pro turisty. PROFIL KÁVY KUBAKávy z Kuby stojí neprávem ve stínu káv z Brazílie, Kolumbie či Keni, protože její vyvážená, nasládlá chuť připomínající čokoládu, nugát nebo karamel určitě stojí za ochutnání. Má výrazné kávové aroma s kouřovým nádechem, někteří dokonce vůni přisuzují k vůni doutníku. Je to náhoda? Každopádně se káva z Kuby kvalitativně rovná jiným světovým producentům. Má téměř neznatelnou aciditu což je dáno především nadmořskou výškou pěstovaných kávovníků.Kávu namelte na požadovanou hrubost. K přípravě mleté kávy pak použijte 2 čajové lžičky na 250 ml vody. Teplota vody při zalití by měla mít 95°C.