Detail produktu

Lubomír Martínek - (audiokniha) - Lubomír Martínek Lubomír Martínek patří k nejvýraznějším současným českým spisovatelům. V jeho psaní se prolínají žánry prózy, povídky, eseje či úvahy v jakýsi nepřetržitý literární záznam vyvíjející se zkušenosti. Ústředním a vlastně jediným autorovým tématem je bezdomovectví, exil, vykořenění, nomádství, bloudění a putování, ve stále hlubším záběru pak směřující k otázce, v čem spočívá nezaměnitelnost postavení člověka ve světě a skutečná hodnota lidského života. Lubomír…

Lubomír Martínek - (audiokniha) - Lubomír Martínek Lubomír Martínek patří k nejvýraznějším současným českým spisovatelům. V jeho psaní se prolínají žánry prózy, povídky, eseje či úvahy v jakýsi nepřetržitý literární záznam vyvíjející se zkušenosti. Ústředním a vlastně jediným autorovým tématem je bezdomovectví, exil, vykořenění, nomádství, bloudění a putování, ve stále hlubším záběru pak směřující k otázce, v čem spočívá nezaměnitelnost postavení člověka ve světě a skutečná hodnota lidského života. Lubomír MARTÍNEK (* 9. května 1954 v Českých Budějovicích), prozaik, esejista a překladatel. Po maturitě na strojní průmyslové škole (1974) získal zaměstnání pomocného dělníka v ČKD Kompresory (1975–1976) a poté jevištního technika (kulisáka) v Divadle Na zábradlí. V roce 1979 emigroval do Francie, kde pracoval mimo jiné jako sociální asistent, konstruktér, řidič, stěhovák, malíř pokojů, tlumočník, stavitel a přepravce lodí či námořník. V Paříži začal spolupracovat s básníkem, dramatikem a výtvarníkem Jiřím Kolářem při vydávání Revue K, jejích zvláštních čísel a Edice Revue K. V letech 1987–1991 L. Martínek knižní Edici K řídil. Po roce 1989 žije L. Martínek převážně v Čechách a v Paříži. Spolupracoval též s nakladatelstvími Prostor a Paseka (v letech 2002–2003 zde řídil edici Poseidon), na Literární akademii v Praze vedl kursy tvůrčího psaní. – Knižně publikoval: Představení (próza, 1986), Linka č. 2 (próza, 1986; 2. vyd. 1992), Tipp-Ex fluid & jiné idiotexty (povídky, 1987), Persona non grata (1988; 2. vyd. 1993), Mys dobré beznaděje (próza, 1994), Nomand´s Land (eseje, 1994), Palimpsest (esej, 1996), Quiproquo (úvahy, glosy, aforismy, 1991; 2. vyd. 1998), Sine loco - sine anno (prózy, 1998, tři původně samostatně vydané prózy /všechny 1990/, kromě titulní dále Palubní nocturnal a Errata), Opilost z hloubky (román, 2000), Mimochodem (eseje, 2000), Mezi polednem a půlnocí (román, 2001), Dlouhá partie biliáru (román v dopisech, 2004), Olej do ohně (povídky, 2007), Mýtus o Lynkeovi (eseje, 2008), Otrava krve („elektronický rozhovor“, spolu s Karlem Halounem, 2009), Muškátový oříšek (cestopisná próza, 2012) a Let želvy (povídky, 2013).