Detail produktu

Práce některých průkopníků letectví na konci 19. století dávaly tušit, že se přiblížila doba, kdy se člověk naučí létat. Po neúspěchu evropských průkopníků letectví s motorovými letadly s pevným křídlem v létech asi 1890 až 1900 se těžiště úsilí přesunulo do USA. Tam se v prosinci 1903 bratřím Wrightům zdařily první pokusné lety. Nebyli však jediní, kdo se v té době zabýval řešením letadla. Také do českých zemí docházely občasné zprávy o pokusech Gustava Weiskopfa-Whiteheada a profesora Langleye. Zpráv o bratrech…

Práce některých průkopníků letectví na konci 19. století dávaly tušit, že se přiblížila doba, kdy se člověk naučí létat. Po neúspěchu evropských průkopníků letectví s motorovými letadly s pevným křídlem v létech asi 1890 až 1900 se těžiště úsilí přesunulo do USA. Tam se v prosinci 1903 bratřím Wrightům zdařily první pokusné lety. Nebyli však jediní, kdo se v té době zabýval řešením letadla. Také do českých zemí docházely občasné zprávy o pokusech Gustava Weiskopfa-Whiteheada a profesora Langleye. Zpráv o bratrech Wrightech bylo zpočátku málo a nebudily velkou důvěru. Pak v roce 1908 přišel Wilbur do Francie a překvapené Evropě předvedl, co s bratrem dokázali. Ukázalo se, že evropští průkopníci letectví zaostávají, avšak záhy dokázali náskok Wrightů dohonit. Zrodila se "aviatická horečka", která zasáhla také české země. Na konci 19. století a v prvních létech století 20. se v českých zemích vynořilo pár zájemců, kteří se pokoušeli vyřešit letadlo těžší než vzduch. Někteří pracovali teoreticky, jiní stavěli modely, málokdo dospěl ke stavbě letadla, zpravidla neúspěšného. Objevují se tu jména Gustav Finger, Jan Hirsch, Vilém Urbánek, Tomáš Málek... V roce 1908 se organizátoři Jubilejní výstavy pražské obchodní a živnostenské komory pokusili získat z Francie některé z prvních letadel. Neuspěli. Po úvodních kapitolách kniha popisuje dění v českých zemích od experimentů Igo Etricha v Trutnově v létech 1907 a 1908 až po poslední lety domácích průkopníků letectví v Plzni na začátku července 1914, již v prvních dnech světové války. Zachycuje činnost domácích letců Jana Kašpara, Eugena Čiháka, Františka Šimůnka, Metoda Vlacha, Karla Tučka, Maxe Bartela, Vincence Barthella, Karla Illnera, Boženy Laglerové, Jana Čermáka, také působení cizích letců Louise-Jeana Gauberta, Roberta Schweizera, Otto Hieronima, Henri Jullerota, Fridolina Keidela, Adolfa Warchalowského, Oswalda Kahnta, Julesa Védrinesa, akrobata Adolpha Pégouda. Neopomíjí letecké spolky ani méně známé domácí průkopníky letectví, stejně jako výstavy letadel, zvláště na pražských autosalonech počínaje rokem 1909. Bohatá byla rovněž přednášková činnost a promítání leteckých filmů v kinech. Kniha podává celkový obraz leteckého dění v českých zemích až do vypuknutí první světové války.